Halloween má svůj původ v Evropě - svátek 31. října
Věděli jste, že Halloween má svůj původ v Evropě? Oslavuje se hlavně v USA, Portoriku, Irsku, Kanadě a též v Austrálii a na Novém Zélandě. Původ má v Irsku jako pohanský svátek.
Koncem října lidé již před dávnymi časy slavili různé svátky, tento čas byl totiž začátkem zimy, koncem úrodného období. Keltové oslavovali "Samhain - svátek mrtvých, neživých" a uctívali boha Anwinna. Věřili, že v noci na 1. listopadu se domů vracejí duše zemřelých, aby vyhledali příbuzné. Proto vydlabávali řepy (ne dýně, jako teď), které sloužili jako lucernu, posvítily tedy "duchům" na cestu. Aby se ochránili před "zlými duchy", namalovali si tváře.
Živí sa převlékali do starých šatů a malovali si tváře, aby do nich nevstoupili zlí duchové. Této noci se říkalo Samhain.
Když si Římané podmanili Kelty v prvním století n.l., převzali některé jejich svátky, Feralia a Pomona. Feralia byl svátek na uctění památky mrtvých a Pomona bol svátek sklizně, pojmenovaný po bohovi ovoce a stromů.
Přibližně v 8. století křesťanská cirkev určila 1. listopad "Svátkem všech svatých" (anglicky - All Saint's Day). Během těchto svátků sa konali mše. Mše těchto období dostali název Allhallowmas ( the mass of all Hallows - mše blahoslavených, svatých). Noc před tímto svátkem byla známá jako All Hallows Eve - (před)večer všech svatých. Odtud tedy název HALLOWEEN.
Když evropští osadníci (hlavně Írové) přišli do Ameriky, objevili praktickou věc: v Evropě neznámé dýně, které byli větší a lépe sa hodily pro vyřezávání než řepa používaná na starém kontinentě.
Halloween nebyl vždy radostným svátkem. 31. říjen měl několik názvů. Někteří jej nazývali ďáblovou (pekelnou) nocí, pro jiné to byla noc zla. Pro některé to byl den šibalství, když vyváděli jiným lidem různé "žertíky". Některé "legrácky" nebyly právě zábavné. Halloween se postupně začal měnit na rodinný svátek. Lidé se oblékali do různých kostýmů a chodili "strašiť" známé, pořádali různé přehlídky kostýmů, spoločenská setkání a "párty".
První oficiální městské oslavy Halloweenu začali ve 20.letech 20.století.
Dnes si lidé zdobí své domovy a pečou dýňové koláče. Děti sa těší, že sa převléknou za strašidla všeho druhu a chodí od domu k domu se sloganem "TRICK OR TREAT", což znamená: "Obdarujte nás, nebo vám něco vyvedeme". Majitel domu většinou obdaruje děti sladkostmi a ovocem. V případě, že majiteľ řekne "trik", může počítať s nějakou lumpárnou.
Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané Jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová.
Dýně Jack-o'-lantern (Jackovy lucerny) skrývá také svůj vlastní příběh:
Žil byl kdysi na zemi opilec a šprýmař Jack. Vyváděl různé prostopášné kousky a neplechy. Nu a hlavně pil a pil a pil, že už více ležel než chodil.
Jednou, právě v předvečer svátku všech svatých, se tak strašlivě opil, že jak ležel, tak ho postupně duše opouštěla a z pekla si pro něj přišel ďábel, aby si ho sebou odvedl, jakmile Jack zemře. Jenže Jack se probral a nechtělo se mu opouštět tenhle svět a tak začal s ďáblem smlouvat. Ale ten se nedal. Prý ať nezdržuje, že v pekle už na ně čekají.
Tu Jacka napadla taková lest, možná si ani nemyslel, že to vyjde, ale prostě to zkusil. A prý když už tedy musí z tohoto světa, tak by se rád naposled napil a poprosil čerta o šest pencí. Přesně tolik tenkrát stálo pivo. Čert se Jackovi vysmál, kde by prý on vzal peníze. Tu mu Jack navrhl, aby se proměnil v těch šest pencí sám, že jimi Jack zaplati a čert se pak může zase proměnit zpátky.
Protože už to chtěl mít ďábel za sebou, tak se od Jacka nechal přemluvit a skutečně se na šest pencí proměnil. Jenže! Jack dal hospodskému jen pencí pět a jednu si nechal v peněžence. A protože nebylo těch šest penci pohromadě, nemohl se ďábel proměnit zpět do své podoby. Nu a tak prosil, vyhrožoval a smlouval, až se nakonec dohodl s Jackem, že když dá poslední penci k těm pěti a čerta tak pustí, dostane Jack ještě rok na zemi navíc.
Jack čerta osvobodil a skutečně ještě dostal rok života. Jack se mohl polepšit a dělat pokání, aby se dostal do nebe, ale on ne! Byl na sebe tak pyšný, jak obelstil čerta, že kudy chodil, tudy se chlubil a dával si za své vyprávění platit pitím a tak nakonec na tom byl daleko hůř než kdy před tím. A než se Jack nadál byl opět předvečer všech svatých a pro Jacka si opět přišel čert.
Byl pěkně naštvaný, protože si to v pekle slízl. A navíc jak Jack všude povídal o svém úskoku, mohl si čert nechat ušít z ostudy kabát. Spustil zhurta na Jacka. Nadával a zlobil se a že si má Jack pohnout, protože dnes už teda žádné poslední napití nebude. A jak to tak povídal uvědomil si, že se tak rozohnil, že sám má velkou žízeň.
Stáli zrovna pod hruškou, kde se vysoko ve větvích jedna velká šťavnatá hruška, kterou zapomněli při česání utrhnout, skvěla. Čert na ni dostal chuť, ale nemohl na hrušku nijak vylézt. Nu a tu dostal Jack opět nápad. Nevěděl, jestli to vyjde, ale zkusil to.
Nabídl čertu, že si mu může stoupnout na ramena a přes něj na tu hrušku vylézt. Čertovi se nápad zalíbil a učinil tak. Vylezl po Jackových ramenou na hrušku. Lezl výš a výš až vysoko do koruny a ... Jack využil chvíle čertovy nepozornosti a vyryl na kmen stromu do kůry znamení kříže.
Nu a ďábel měl vymalováno! Když chtěl z hrušky slézt zjistil, že to prostě nijak nejde. Seděl ve větvích a nemohl vůbec nic dělat. Jack ho nechtěl pustit i když mu čert zase nabízel roční odklad, ale on měl v živé paměti, jak rychle se rok překulí a věděl, že příště už by asi čerta nijak neoklamal.
Po dlouhém a zoufalém přemlouvání se nakonec povedl Jackovi husarský kousek. Povedlo se mu uzavřít dohodu s čertem a peklem, že si pro něj už nikdy nepřijdou a do pekla ho nikdy nevezmou. Jack si mohl mnout nadšením ruce. A taky že jo!
Poté co čerta propustil, se jeho život proměnil v nekonečné pitky a lotrovství. Jestli byl kdy opilcem a vyvrhelem, tak to bylo ničím proti tomu, co z něj bylo teď. Ovšem za všechno se platí. I za nezřízený život. A tak když se opět rok s rokem sešel, tak v předvečer všech svatých Jack díky svému zhýralému a neřestnému životu zemřel.
Jeho duše se po smrti vydala do nebe. Přece měl smlouvu s peklem, že tam ho už nikdy nevezmou. Jenže - a na to Jack nikdy nepomyslel, to že ho nevezmou v pekle rozhodně neznamená, že ho vezmou v nebi! A také že ne. Do nebe Jackovu duši nepustili. Připomněli mu, že měl nejméně dva poslední roky na to, se polepšit, protože mu bylo ukázáno, kam jeho život spěje, ale on toho nedbal. A navěky se před ním brány nebeské zavřely.
Jack byl lehkomyslný i po smrti a řekl si, když ne v nebi tak v pekle místo mám. Ale ouha! Peklo má také své zákony a smlouvy dodržuje. Takže když se Jack dopotácel k branám pekla, byl i odtud hnán. Bránu pekla nikdy překročit nesmí. Taková byla dohoda.
Jack byl najednou sám podveden. A podvedl sám sebe. Stál v temnotách před pekelnými branami a propadal se do nekonečného zoufalství. Ďáblu se Jacka zželelo, ale porušit smlouvu nemohl. Proto dal Jackovi jeden žhavý uhlík, který měl nosit temnotou a o který se měl hřát, vždy právě při výročí své smrti, tedy v předvečer svátku všech svatých 31. října.
A od těch dob prý dávají lidé do dýní svíčky a žhavé uhlíky. Jsou pro Jacka, aby jeho umučená duše nebloudila ve tmách a mohla se v nekonečné zimě aspoň trošíčku ohřát. A také se věří tomu, že když lidé dají Jackovi do dýně svíčku, tak on potom ochrání jejich obydlí a jejich duše před zlými duchy.
Jak vyrobit svítící dýně na Halloween - návod
Svítící dýně jsou tradičním doplňkem Halloweenu. Lidé si jimi dekorují zahrady, domy i pokoje. A protože magické datum 31. října se blíží připravili jsme pro Vás návod a šablony na výrobu svítící dýně.
K výrobě halloween svítíví dýně budete potřebovat:
- dýni
- vytištěnou papírovou šablonu
- nůž a lžíci
- čajové svíčky
- fix nebo propisku
- pro tvorbu malých otvorů u některých motivů je zapotřebí hřebík nebo špejle
|
Krok 1. |
|
|
Odřízněte honí část dýně se stonkem, očistěte od semínek a odpožte. později bude tato část sloužit jako "poklička" |
|
|
Krok 2. |
|
|
Důkladně vydlabejte lžící semínka a obsah dýně. |
|
|
Krok 3. |
|
|
Nejprve si připravte šablovu. Šablonu přilepte po krajích lepící páskou na dýni a obkreslete motiv. Obreslit motiv můžete fixem nebo si obrysy můžete označit vypícháním hřebíkem či špejlí. Opatrně ostrým nožem vyřežte vyznačené otvor. Ořezané plochy můžete natřít vazelínou - zabráníte tak rychlému vysychání krajů. |
A hotovka:
A ještě návod na dýňový koláč
POTŘEBNÉ PŘÍSADY
340 g hladké mouky 600 g očištěné dýně 250 g cukru krupice 3 lžíce oleje extra viržin 100 g rozinky 40 g máslo 2 vejce 2,5 g mleté skořice 5 ks hřebíčku 5 ks Cardamone špetka soli 1/2 prášku do pečiva 1 lžíce cukru moučka Pokud nemáte potřebné koření, přidejte koření perníkové.
POSTUP PŘÍPRAVY
Dýni nakrájíme na slabé plátky (cca 1cm), dáme do předehřáté trouby na 180 °C do vytřeného pekáčku máslem asi na 15min. Pak ji rozmixujeme.
V hmoždíři si natlučeme všechno koření, až vznikne prášek. Nebo použijeme perníkové kožení.
Rozinky namočíme do vody, aby změkly.
Zvlášť vyšleháme vejce s cukrem, olejem a přidáme rozinky a rozmixovanou dýni. Dále smícháme mouku, sůl a koření, obě směsi promícháme dohromady.
Formu na dort vymažeme máslem a vysypeme moukou (případně můžeme vyložit dno pečícím papírem), nalijeme hmotu a pečeme 1 hodinu na 180 °C. Pocukrujeme moučkovým cukrem.
Koláč můžete upéct i ve formě na bábovku.
Koláč krásně voní a chutná po perníku. Není suchý a je moc dobrý.